|
|
Paliativní péče z pohledu nelékařských zdravotnických pracovníků
Štětinová, Natálie ; Klokočková, Šárka (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou umírání z pohledu nelékařských zdravotnických pracovníků a porovnává uplatňování principů paliativní péče o umírajícího pacienta na nemocničním lůžku s péčí v hospici. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem pohlížejí zdravotní sestry s praxí v obou typech zařízení na tuto péči a jaké mezi nimi vidí rozdíly. Teoretická část zahrnuje definice základních pojmů a seznamuje čtenáře s celkovou tematikou umírání. Zmíněny budou také základní principy, myšlenky a hodnoty, které paliativní medicína vyznává a praktikuje. Dále předkládá základní informace o historii tohoto oboru u nás i ve světě, přibližuje charakteristické projevy a problémy umírajícího pacienta a vysvětluje, jaká specifika mají hospicová zařízení a jakou péči poskytují. Pro srovnání zde bude popsáno i jakým způsobem se uplatňuje paliativní péče u pacienta v terminální fázi umístěného na nemocničním lůžku. Podkladem k této části bude především odborná literatura a odborné internetové zdroje. Pro empirickou část byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Zpracovává informace získané z rozhovorů se čtyřmi zdravotními sestrami, které mají zkušenost s umírajícím pacientem ze své dřívější praxe v nemocnici a které nyní pečují o tyto lidi v rámci hospicových zařízení. Mají proto tedy potřebné...
|
|
|
Vnímání perinatální ztráty pozůstalými rodiči
Havrdová, Marie ; Krejčí, Jiří (vedoucí práce) ; Brnula, Peter (oponent)
Tématem diplomové práce je vnímání perinatální ztráty pozůstalými rodiči. Perinatální ztráta je tragickou událostí v životě rodičů, která je v naší společnosti stále ještě tabuizována a rodičům není poskytována dostatečná podpora. Cílem práce je proto popsat vnímání perinatální ztráty očima truchlících rodičů a dále přiblížit hlavní potřeby, komunikaci s partnerem/rkou, svou rodinou a blízkým okolí, a využívané podpůrné služby, se záměrem přispět k bližšímu porozumění a informovanosti, jež by bylo vodítkem k podpoře v systému zdravotní a sociální péče. Klíčová slova: perinatální ztráta, interpretativní fenomenologická analýza, paliativní péče, coping, truchlení, podpora
|
|
|
Analýza farmakoterapie u pacientů v hospicové péči
Sládek, Jakub ; Malý, Josef (vedoucí práce) ; Zimčíková, Eva (oponent)
Analýza farmakoterapie u pacientů v hospicové péči Autor: Jakub Sládek Vedoucí diplomové práce: doc. PharmDr. Josef Malý, Ph.D. Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Úvod a cíl: Terapie hospicových pacientů provází mnohé změny a úskalí, se kterými je třeba při volbě vhodné terapie vyrovnat. V teoretické části této práce byly shrnuty dostupné informace o paliativní terapii u pacientů v hospicové péči, se zaměřením na terapii bolesti. Cílem práce bylo analyzovat terapii pacientů v zařízení poskytujícím hospicovou péči. Metodika: Sběr dat se uskutečnil v zařízení poskytujícím hospicovou péči. Proběhl v časovém intervalu od září 2019 do listopadu 2019. Revize probíhala vždy k prvnímu dni v měsíci. Údaje týkající se osobní, lékové a rodinné a pracovně sociální anamnézy byly zaznamenávány do vytvořené elektronické databáze a následně zpracovány metodou frekvenční analýzy a dále vyhodnocovány. U čtyř náhodně vybraných pacientů byl popsán managment řešení lékových problémů (DRP). Výsledky: Celkem byla analyzována data 40 pacientů, z toho ženy tvořily 75 %. Průměrný věk pacientů byl v případě mužů 72,4 let a u žen 74,6 let. Pacienti nejčastěji užívali léčiva ze skupiny N (léčiva nervového systému) dle ATC klasifikace. Celkem bylo identifikováno 115...
|
|
|
Klady a zápory hospicového multidisciplinárního týmu
DOMBROVSKÁ, Ester
Práce se zabývá klady a zápory hospicového multidisciplinárního týmu. První část diplomové práce je zaměřená na teoretické pojetí paliativní a hospicové péče. Konkrétně vymezuje pojem týmu a jeho rozdělení. Dále se zaměřuje na etické problémy a dilemata, která se v hospicové péči objevují. Následující část rozšiřuje pojem multidisciplinární tým o názory jednotlivých členů týmů, popisující slabé a silné stránky v jejich týmovém fungování. Výzkumná část se zaměřuje také na etické problémy a dilemata, se kterými se hospicoví pracovníci setkávají.
|
|
|
Paliativní péče v přednemocniční neodkladné péči
DOBOŠ, Štěpán
Bakalářská práce se zabývá tématem paliativní péče v kontextu zdravotnické záchranné služby. Základem paliativní péče je zkvalitnění péče o pacienty, u kterých již byla kurativní léčba vyměněna za léčbu paliativní. Téma je aktuální, neboť zdravotničtí záchranáři dnes stále častěji vyjíždějí k paliativním pacientům. Hlavním cílem práce je zjistit, jak zdravotničtí záchranáři rozeznávají potřeby paliativních pacientů. V práci se dále porovnává znalost záchranářů ohledně možností poskytování paliativní péče a je zjišťováno, zda se cítí být psychicky připraveni na výjezdy k paliativním pacientům. Výzkumné otázky jsou: "Jaké pracovníci zdravotnické záchranné služby rozeznávají potřeby paliativních pacientů?", "Jaké pracovníci zdravotnické záchranné služby znají možnosti poskytování paliativní péče?" a "Jak se pracovníci zdravotnické záchranné služby cítí být psychicky připraveni na výjezdy k paliativním pacientům?" Práce obsahuje teoretickou a empirickou část. Teoretická část definuje paliativní péči a rozděluje potřeby paliativních pacientů i druhy poskytování paliativní péče. Rozebírá možnosti poskytování paliativní péče v Jihočeském kraji a otázky konfrontace zdravotnické záchranné služby s paliativní medicínou. V empirické části je předloženo kvalitativní výzkumné šetření za využití polostrukturovaných rozhovorů s vybranými zdravotnickými záchranáři. Odpovědi na výzkumné otázky vycházejí ze zkušeností zdravotnických záchranářů s problematikou a reflektují jejich pohled na ni. Paliativní péče je jimi vnímána jako složité téma, které by mělo být lépe řešeno. Z hlediska srovnání s odbornou literaturou o fenoménu paliativní péče projevují zdravotničtí záchranáři dobrou znalost o možnostech jejího poskytování i o potřebách paliativních pacientů. Vypovídají, že po psychické stránce jsou připraveni na výjezdy k těmto pacientům, i když náročnějšími jsou výjezdy k pacientům dětským nebo mladším.
|
|
|
Role sociálního pracovníka v multidisciplinárním hospicovém týmu
LIŠKOVÁ, Erika
Práce se zabývá postavením sociálního pracovníka v multidisciplinárním hospicovém týmu, popisuje, v čem je činnost sociálního pracovníka v hospici jedinečná a v čem se jeho práce prolíná s činnostmi ostatních členů multidisciplinárního hospicového týmu. Pro objasnění zadaného tématu je zprvu popsána paliativní a hospicová péče a jejich formy. Dále popisuje sociální práci v hospici, která se věnuje umírajícím, rodinným příslušníkům a pozůstalým, objasňuje, jaká je role sociálního pracovníka v hospici. Další část práce se zaměřuje na multidisciplinární spolupráci v hospici. Teoretické poznatky uvedené v této práci jsou doplněny konkrétním příkladem týmové spolupráce Domácího hospice sv. Markéty ve Strakonicích a rolí sociálního pracovníka v něm.
|
|
|
Paliativní péče u osob s mentálním postižením - historie a směřování, možnosti v ČR
Lando, Lenka ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Ulrichová, Monika (oponent)
Bakalářská práce Paliativní péče u osob s mentálním postižením/Historie a směřování, možnosti v ČR se zabývá situací lidí s mentálním postižením v terminálním stádiu jejich života, a to především v pobytových sociálních službách a s ohledem na kvalitu života v této jeho fázi. Důraz je kladen na naplňování potřeby komunikace netradičními způsoby, podporované rozhodování na konci života včetně předávání a přijímání špatných zpráv a naplňování duchovních potřeb. Teoretická část vymezuje téma života lidí s mentálním postižením v jeho závěrečné fázi z historického hlediska, následuje část věnující se současnému směřování této problematiky v Evropě. Další z kapitol rozebírá výzkumné aktivity věnované sdělování špatných zpráv a současné možnosti paliativní péče o osoby s mentálním postižením v ČR. Praktická část vychází z kvalitativního výzkumu. Přináší výsledky z dotazníkového šetření zkoumajícího situaci paliativní péče v domovech pro osoby se zdravotním postižením (dále DOZP) a výsledky rozhovorů se zástupci mobilních a kamenných hospiců. Výsledky poukazují na nedostatečné systémové ukotvení paliativní péče v DOZP a na potřebu zásadních změn směřujících k tomu, aby lidé s mentálním postižením mohli dožít a zemřít v místě, které dlouhodobě považují za svůj domov a aby dostupnost kvalitní paliativní péče...
|
|
|
Trestní odpovědnost lékaře při ukončování léčby pacienta
Peterková, Helena ; Císařová, Dagmar (vedoucí práce) ; Sváček, Jan (oponent) ; Salač, Josef (oponent)
Rozhodování o léčbě na konci života pacienta představuje jednu z nejsložitějších otázek nejen medicíny a práva, ale i etiky a ekonomie. Při ukončování život udržující či život prodlužující léčby musí být ze strany lékaře respektován široký katalog práv pacienta - právo pacienta na život, zdraví, právo na důstojnost, právo na rozhodování o sobě samém - které si ovšem často na konci života pacienta mohou i vzájemně konkurovat. V současnosti není v ČR vytvořen dostatečný právní rámec, který by adekvátně zajišťoval právní jistotu pacientů na konci jejich života a jejich lékařů. Co se ukončování léčby pacienta týče, nelze si v každodenní klinické praxi vystačit toliko s tradičním respektem na vůli pacienta, je potřeba zohledňovat i medicínské parametry marné léčby. Přitom nelze opomíjet hrozbu mnohdy i velmi citelného právního postihu, který lékaři hrozí, pokud nebude respektovat vůli pacienta resp. pokud nebude postupovat lege artis.
|
|
|
Současný management poradenství v praktických záležitostech pro rodinné příslušníky a pozůstalé - návrh na způsob poskytování poradenství v sociálních službách
Mašejová, Ivana ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Vráblová, Eva (oponent)
Diplomová práce pojednává o managementu poradenství pro rodiny a pozůstalé v praktických záležitostech. Cílem práce je zachytit současnou praxi sociálních služeb v poradenství pro rodinné příslušníky a pozůstalé v praktických záležitostech. Dílčím cílem diplomové práce je identifikovat žádoucí oblasti podpory pro pozůstalé. Výzkumná část práce je pojata kvalitativně, prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumné šetření cílí na dvě skupiny respondentů. Jedna skupina jsou zástupci managementu sociálních služeb. Druhá skupina jsou pozůstalí, kteří mají osobní zkušenost s vyřizováním praktických záležitostí ve spojitosti s péčí o osobu blízkou nebo jejím úmrtím. Polostrukturované rozhovory jsou analyzovány pomocí otevřeného kódování a data následně rozdělena do kategorií. Výsledky výzkumného šetření jsou prezentovány v empirické části práce, v rámci kategorií vzešlých z analýzy dat. Na základě výsledků výzkumného šetření jsou v závěru práce sestavena doporučení pro sociální služby. Doporučení obsahují návrh, jakým způsobem poskytovat poradenství pro rodinu a pozůstalé v praktických záležitostech. Klíčová slova: odborné sociální poradenství, poradenství pro pozůstalé, paliativní péče, sociální služby, praktické záležitosti
|
|
|
Analýza farmakoterapie u pacientů v hospicové péči
Sládek, Jakub ; Malý, Josef (vedoucí práce) ; Zimčíková, Eva (oponent)
Analýza farmakoterapie u pacientů v hospicové péči Autor: Jakub Sládek Vedoucí diplomové práce: doc. PharmDr. Josef Malý, Ph.D. Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Úvod a cíl: Terapie hospicových pacientů provází mnohé změny a úskalí, se kterými je třeba při volbě vhodné terapie vyrovnat. V teoretické části této práce byly shrnuty dostupné informace o paliativní terapii u pacientů v hospicové péči, se zaměřením na terapii bolesti. Cílem práce bylo analyzovat terapii pacientů v zařízení poskytujícím hospicovou péči. Metodika: Sběr dat se uskutečnil v zařízení poskytujícím hospicovou péči. Proběhl v časovém intervalu od září 2019 do listopadu 2019. Revize probíhala vždy k prvnímu dni v měsíci. Údaje týkající se osobní, lékové a rodinné a pracovně sociální anamnézy byly zaznamenávány do vytvořené elektronické databáze a následně zpracovány metodou frekvenční analýzy a dále vyhodnocovány. U čtyř náhodně vybraných pacientů byl popsán managment řešení lékových problémů (DRP). Výsledky: Celkem byla analyzována data 40 pacientů, z toho ženy tvořily 75 %. Průměrný věk pacientů byl v případě mužů 72,4 let a u žen 74,6 let. Pacienti nejčastěji užívali léčiva ze skupiny N (léčiva nervového systému) dle ATC klasifikace. Celkem bylo identifikováno 115...
|
host ::
RSS.